Léčba diabetu 1. typu

U pacientů s diabetem 1. typu je inzulin vitálně důležitý, a proto je to nejdůležitější součást péče o pacienty s tímto onemocněním. Existuje několik nežádoucích účinků inzulinové terapie, z nichž nejdůležitější je hypoglykemie (nízká hladina krevní glukózy). To je stav, který může být napraven pacientem samostatně tím, že si vezme nějakou formu cukru (sladkost, nebo např.skleničku pomerančového nebo jablečného džusu.)

Inzulin efektivně snižuje hladinu krevního cukru. K dispozici jsou různé druhy inzulinových preparátů, což umožňuje použití různých inzulinových režimů. Všechny tyto režimy zahrnují podávání injekcí inzulinu pod kůži, protože zatím neexistuje žádná jiná efektivní cesta podání. Jsou však k dispozici různá injekční zařízení, která zvyšují kvalitu léčby inzulinem.

Režimy podávání inzulinu se liší v rozsahu použití jedné či dvou injekcí nebo čtyř a více injekcí inzulinu za den. Existují také malé přenosné pumpy předprogramované ke kontinuální aplikaci inzulinu. Klinická studie Diabetes Control and Complications Trial (DCCT), největší studie provedená dosud na pacientech s diabetem 1. typu, nedávno zjistila, že bezpochyby nejlepší léčebný režim je ten, který co nejvíce napodobuje přirozené uvolňování inzulinu. Tento režim je nazýván „intenzivní“. Zahrnuje buď podávání 3 nebo více injekcí inzulinu za den (basal-bolus), nebo použití externí inzulinové pumpy.

Režim basal-bolus se skládá z podávání „bolusové“ injekce krátkodobě působícího inzulinu s každým jídlem pro vyrovnání se stoupající hladinou krevní glukózy a „bazální“ injekce střednědobě působícího inzulinu nebo dlouhodobě působícího inzulinu k vypořádání se se základními nároky těla na množství inzulinu.

Ve studii DCCT snížila intenzivní inzulinová léčba riziko vzniku diabetické choroby očí o 76 %, diabetické choroby ledvin o 54% a poškození nervů o 60%.