Tisková zpráva

Světový den menopauzy

Den 18.10. je stanoven jako světový den menopauzy. Poprvé tak byl označen v roce 2000 z iniciativy Mezinárodní menopauzální společnosti IMS. Význam menopauzy jako procesu zrychleného stárnutí organismu u žen po vyhasnutí ovariální funkce totiž narůstá s prodlužujícím se věkem a změnou životních podmínek.

Je důležité si na počátku objasnit některé pojmy. Klimakterium (přechod či menopauza)  je období života ženy, kdy  vyhasíná funkce vaječníků nebo jsou operačně odstraněny. Některé ženy mají to štěstí, že se u nich tato změna projeví pouze ztrátou pravidelného měsíčního krvácení, ale asi 75% trpí v různé míře akutním klimakterickým syndromem. Ten v sobě skrývá obtíže způsobené poruchami napětí cévní stěny (návaly horka, pocení), změny psychického stavu (poruchy spánku, podrážděnost, deprese, úzkost, nesoustředěnost), bušení srdce, bolesti kloubů.či ztrátu sexuálního zájmu. U všech žen se nedostatek ženského hormonu estrogenu produkovaného vaječníky projeví výrazným zrychlením stárnutí organismu. Nedostatek androgenů rovněž produkovaných vaječníky pak snižuje libido a životní energii. Dlouhodobý nedostatek estrogenů, kromě stárnutí sliznic spojeného s bolestí při styku a močovými záněty,  není většinou ihned patrný.

Nejlepším příkladem je osteoporóza - řídnutí kosti se projeví až po letech bolestivými deformacemi páteřních obratlů, zlomeninami kostí předloktí či krčku kosti stehenní již při minimálním zatížení. Díky špatnému hojení jsou tyto zlomeniny příčinou následného upoutání na lůžko,  invalidity a ve svých komplikacích i smrti. 

Naprosto nejúčinnějším řešením akutních příznaků spojených s klimakteriem je hormonální léčba. Není také dosud znám lepší lék pro prevenci osteoporózy a udržení dobré funkce sliznic močového a pohlavního ústrojí. Z mnohých dalších pozitivních vlivů pak ze všech studií vyplývá snížení rizika zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku, které patří k nejčastějším typům nádoru v ČR.

Je známo, že dlouhodobé užívání této léčby,  je spojeno se zvýšením záchytu karcinomu prsu. V absolutních číslech to však znamená pouze o přibližně 8 případů navíc na 100 000 žen, které užívají hormonální léčbu. Není prokázáno žádné zvýšení tohoto rizika při užívání kratším něž 5 let. U žen se skrytou poruchou srážení krve může podání hormonů vyvolat její nadměrné srážení, které se projeví uzávěrem žil. Ženy takto ohrožené však lze předem odhalit podrobnými dotazy na výskyt obdobných nemocí v příbuzenstvu.

Musíme uvědomit, že nelze podávat hormonální léčbu všem ženám. Jako u každého léku musí mít podání svůj důvod. Existuje několik stavů, kdy je podání zakázáno. Tato pravidla jsou obecně známa a proto podávání hormonální léčby patří do rukou lékaře. Druhou často opomíjenou skutečností je, že se nejedná o jednu léčivou  látku pod různými názvy. Jde o rozsáhlou skupinu léčiv, které se liší svým složením, cestou podávání  a hlavně dávkou účinné látky, která je u moderních preparátů optimalizována tak, aby pozitivní účinek byl zachován a nežádoucí účinky byly minimalizovány. Obecným trendem je podávání minimální dávky. Ještě vyšší přednost při rozhodování o podání a při výběru léku má tzv. „šití na míru“ neboli individualizace léčby. Ta se odvíjí z obtíží ženy, věku, přítomnosti dělohy, mamografického nálezu, výskytu nemocí v její rodině, přání menstruace a délky užívání hormonů.

Často jsou jako absolutně bezpečné prezentovány tak zvané přírodní preparáty s fytoestrogeny. V doporučených dávkách jsou opravdu skoro neškodné ale tím pádem také skoro neúčinné. Ve vyšších dávkách není bezpečnost prokázána. Jejich vliv je spojen s významnou psychickou stránkou klimakterických obtíží a mají srovnatelný účinek s placebem (napodobenina léku bez účinné složky).

Závěry všech odborných diskusí se pak dle současných znalostí a výsledku studií shodují na poselství: „ Při dodržení pravidla individuálního přístupu a časném začátku léčby převažuje přínos hormonální terapie nad jejími riziky.“ 

MUDr. Tomáš Fait, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha