Czech Republic


Terapie v klimakteriu

Je možné zabránit příznakům potíží spojených s klimakteriem?

NE! Ale je možné pomáhat ženám potlačovat nepříjemné pocity v klimakteriu!

1. ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ZNAMENÁ:

  • správná výživa: nepřejídat se tuky, pít dostatečné množství tekutin, jíst stravu bohatou na vápník a další minerály, ale i na vitaminy a tzv. stopové prvky
  • dostatek pohybu: procházky, cvičení, sportování - s ohledem na věk a naše schopnosti, ideální je jízda na kole, plavání, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci - podporuje tvorbu vitaminu D nutného pro novotvorbu kosti
  • vhodné oblečení: pokud možno bavlněné, které je vzdušné, dobře saje pot, nedráždí
  • správná a dostatečná hygiena

2. HORMONÁLNÍ SUBSTITUČNÍ TERAPIE (HT)

Ženy v současné době tráví v přechodu až třetinu života. Pokud by lidé měli žít pouze v mezích toho, na co je vybavila příroda, umírali by mezi 40-50ti lety. Dříve se tudíž ženy přechodu ani nedožívaly, nebo jím procházely jako typické babičky. Dnešní žena po padesátce má zcela jiné představy o svém životě a jsou na ni kladeny mnohem vyšší nároky.

V minulosti klimakterium nikoho nezajímalo, koneckonců nebyly na to léky ani prostředky. Často se setkáváme s názorem, že se to "musí vydržet"! "Vydržela to tvoje prababička, babička, tak proč to nemůžeš vydržet i ty? Příroda to tak asi chtěla." Zde musíme použít argument, že příroda nám taky nadělila pravé neštovice… a že jsme tedy na ně asi všichni měli pokorně zemřít!

V dnešní době si lékařská věda dokázala poradit i s oříškem jako je ženské klimakterium. Dokázali jsme vyrobit hormon estrogen, a tedy doplnit organismu to, co mu s přechodem začíná chybět.

Na to, do jaké míry je způsob hormonální léčby žen v přechodu přínosný, se stále snaží odpovědět řada klinických studií. Prakticky všechny se shodují v tom, že léčba působí u stárnoucích žen příznivě proti typickým projevům přechodu, jako je řídnutí kosti, deprese, návaly horka, střídání nálad. Má blahodárné účinky na poševní sliznici, která jinak začíná vysychat, a na urologické čili močové problémy, jako jsou třeba potíže s udržením moči.

Ale jak už to na světě chodí, nic není dokonalé, tedy ani "naše" hormonální léčba. Určitá rizika sebou nese každá léčba, avšak u poměru bezpečnosti a rizika musí jednoznačně převažovat bezpečnost přípravku! Proto je HT vázána na lékařský předpis, a pacientka je tak ve stálé péči svého gynekologa.

V současné době je trend tzv. nízkých dávek HT, které jsou dostatečně účinné na potlačení potíží, nadále zvládnou udržet stávající množství kostní hmoty a mají pozitivní ochranný účinek na kardiovaskulární aparát. Tyto preventivní pozitivní účinky jsou podmíněny včasným zahájením léčby (většinou kolem 50. roku věku).

Od nízkodávkové HT také očekáváme velmi malý počet eventuálních nežádoucích účinků, jako je bolest prsou, možné nepravidelné krvácení aj. Odborné gynekologické společnosti doporučují začít s nízkými dávkami HT, a teprve když nejsou do 3 měsíců dostatečně účinné, převést pacientku na vyšší dávky.

Hormonální léčba je jednou z možností, jak své zdraví do budoucna ovlivnit. Proto je potřeba o této možnosti vědět a nebát se zeptat svého gynekologa.

Kdy žena NESMÍ podle současných názorů hormonální substituční terapii užívat?

  • Při právě zjištěné nebo léčené rakovině prsu (po léčbě pak jen po dohodě s onkologem),
  • při právě zjištěné nebo léčené rakovině dělohy (po léčbě pak jen po dohodě s onkologem),
  • při právě probíhajícím zánětu žil či embolii (po léčbě pak jen po dohodě s internistou),
  • při právě probíhajícím zánětu jater a chronické nemoci jater s poruchou funkce, při prodělané cévní mozkové příhodě,
  • při krvácení z rodidel nejasného původu,
  • další viz SPC a PI příslušného léčivého přípravku.

Jaké existují formy podávání hormonální substituční terapie?

  • tablety
  • tablety nebo globule na vkládání do pochvy
  • gely k rozetření na kůži
  • krémy do pochvy
  • náplasti
  • injekce
  • nosní spreje
  • implantáty pod kůži

Jaká vyšetření musíte mít provedena PŘED zahájením hormonální substituční terapie?

  • Obvyklá preventivní gynekologická prohlídka (s odběrem stěru z čípku na cytologické vyšetření a kolposkopické vyšetření).
  • Mammografie, tj. rentgenové vyšetření prsu.
  • Ultrazvukové vyšetření dělohy (se zaměřením na sílu sliznice ) - týká se žen s dělohou.
  • Změření krevního tlaku a zjištění hmotnosti.
  • Vyšetření krve na celkový cholesterol a triacylglyceroly a také jaterní testy.

Veškerá tato vyšetření se pak provádějí 1x ročně, eventuelně častěji na základě doporučení např. cytologa nebo mammologa…

HRT_4/16